|
|
Optická charakterizace supramolekulárních komplexů vybraných organických fluoroforů s cyklodextriny
Haiklová, Simona ; Dian, Juraj (vedoucí práce) ; Červený, Václav (oponent)
Obsahem této diplomové práce je optická charakterizace a stanovení síly supramolekulární interakce vybraných organických fluoroforů a cyklodextrinů (CD) pomocí konstanty stability s využitím optických metod: UV-Vis absorpce a fluorescence. Pro studium byly zvoleny dvě řady fluoroforů, které se lišily přítomností skupin se dvěma kladnými náboji, a dva typy cyklodextrinů o různé velikosti kavity: -CD a -CD. Fluorofory s nabitými koncovými skupinami lze účinně navázat elektrostatickou interakcí na pevné povrchy o vhodném chemickém složení nebo tenké vrstvy s přebytkem záporného náboje a imobilizovat je tak velmi silnou interakcí na daném nosiči. Takto připravené povrchy nebo vrstvy lze následně využít pro optickou detekci chemických látek. Cílem práce bylo zjistit vliv velikosti dutiny cyklodextrinu, přítomnost nabité kotvy a pH roztoku na supramolekulární interakci studovaných systémů a vyhodnocení aplikačních možností studovaných systémů pro optické chemosenzory. V předložené diplomové práci byla studována změna optické absorpce a intenzity fluorescence čtyř dvojic fluoroforů: PRODAN, RhB, RhB-Si, DANSA a jejich derivátů s nabitou kotvou při supramolekulární interakci s - a -cyklodextriny. Na základě předběžných výsledků optické charakterizace a supramolekulárních titrací byl následně podrobněji...
|
|
|
Stanovení konstant stability komplexů s nabitými cyklodextriny kapilární zónovou elektroforézou
Beneš, Martin ; Zusková, Iva (vedoucí práce) ; Dubský, Pavel (oponent)
Martin Beneš Stanovení konstant stability komplexů nabitých cyklodextrinů kapilární zónovou elektroforézou Abstrakt V rámci této diplomové práce byly určeny konstanty stability kationtového cyklodextrinu PABCD s neutrálními analyty. Veliká pozornost byla věnována faktorům, které tato stanovení metodou ACE ovlivňují. Bez ohledu na přístup ke stanovení samotných konstant se jeví jako vhodný a jednoduchý způsob nastavení průměrné teploty roztoku v kapiláře na požadovanou hodnotu 25řC snížením teploty chlazení kapiláry na základě sledování signálu vodivostního detektoru. Dále byl demonstrován vliv měnící se viskozity a iontové síly prostředí v důsledku přídavku PABCD do základního elektrolytu. Jako vhodná a jednoduchá korekce experimentálních dat na změnu viskozity prostředí se jeví korekce pomocí relativního viskozitního koeficientu prostředí, který je určen měřením viskozitního koeficientu přímo v separační kapiláře. Iontovou sílu prostředí můžeme zohlednit dvěma způsoby: provádět experimenty v systému s konstantní iontovou silou, nebo dodatečně určit závislost aktuální pohyblivosti nabitého cyklodextrinu na iontové síle prostředí a pomocí této naměřená data ze systému s proměnlivou iontovou silou korigovat. V případě, že se jedná o ionogenní ligandy, u nichž je příspěvek k iontové síle prostředí relativně...
|
|
|
Systémové píky v elektromigračních systémech s komplexujícími činidly
Dvořák, Martin ; Gaš, Bohuslav (vedoucí práce) ; Coufal, Pavel (oponent)
Kapilární zónová elektroforéza (CZE) je široce používaná analytická metoda. Výhodou CZE je, že je velmi dobře popsána teoreticky a existuje několik simulačních programů, na jejichž základě je možno předvídat výsledky elektroforetické separace, případně detailně studovat děje, které elektroforetickou separaci doprovázejí. CZE ale není jen účinnou analytickou metodou, ale často se využívá i k určování fyzikálně-chemických parametrů látek, jako jsou komplexační konstanty a elektroforetické mobility komplexních sloučenin. Mezi metody nejčastěji používané k určení komplexačních parametrů patří metoda afinitní kapilární elektroforézy (ACE). Její alternativou je pak vakantní afinitní kapilární elektroforéza (VACE). Zatímco u metody ACE je konstanta stability stanovena na základě vyhodnocení závislosti efektivní pohyblivosti analytu na složení základního elektrolytu (BGE), v případě metody VACE jsou k tomuto účelu využity systémové píky. Cílem této práce bylo posoudit správnost využití systémových píků v rámci metody VACE ke stanovení konstanty stability a porovnat různé přístupy jak správně interpretovat zakoncentrovávání komplexačního činidla v oblastech píků, a to jak pro metodu VACE, tak pro komplementární metodu ACE. Pro studium byly vybrány dva typy systémů. V prvním systému byl jako komplexační činidlo...
|
|
|
Chirální separace diquatů a stanovení konstant stability jejich komplexů s cyklodextriny kapilární elektroforézou
Bílek, Jan ; Kašička, Václav (vedoucí práce) ; Jelínek, Ivan (oponent)
Kapilární zόnová elektroforéza byla využita pro chirální separaci jedenácti derivátů diquatu (DQ). Tyto N-heteroaromatické dikationty obsahující strukturní motiv 2,2'-bipyridinu jsou v současné době studovány pro své zajímavé redoxní vlastnosti a axiální chiralitu. Kombinace těchto vlastností může v budoucnu přinést zajímavé využití. Pro chirální separace DQ byly jako chirální selektory (CS) použity komerčně dostupné náhodně sulfatované α-, β-, a γ-cyklodextriny o vysokém stupni substituce (HS-α-CD, HS-β-CD, HS-γ-CD). Při použití všech uvedených CS bylo dosaženo velmi dobrého chirálního dělení. Separace enantiomerů na základní linii bylo dosaženo pro 82 %, 91 %, respektive 100 % analyzovaných derivátů DQ v přítomnosti HS-α-CD, HS- β-CD, respektive HS-γ-CD. Nejvyšších separačních účinností a rozlišení enantiomerů DQ bylo dosaženo při elektroforetické separaci v základním elektrolytu (BGE) obsahujícím 22 mmol/L NaOH, 35 mmol/L H3PO4 (pH 2,5) a 6 mmol/L HS-β-CD. Pomocí tří dostupných neracemických DQ byla provedena identifikace migračního pořadí jednotlivých M- a P-enantiomerů příslušných DQ. Metodou kapilární afinitní elektroforézy byly experimentálně zjištěny závislosti efektivní elektroforetické pohyblivosti enantiomerů DQ na koncentraci HS-α-CD, HS- β-CD, nebo HS-γ-CD v BGE. Efektivní pohyblivosti...
|
|
| |
|
|
Chirální separace diquatů a stanovení konstant stability jejich komplexů s cyklodextriny kapilární elektroforézou
Bílek, Jan ; Kašička, Václav (vedoucí práce) ; Jelínek, Ivan (oponent)
Kapilární zόnová elektroforéza byla využita pro chirální separaci jedenácti derivátů diquatu (DQ). Tyto N-heteroaromatické dikationty obsahující strukturní motiv 2,2'-bipyridinu jsou v současné době studovány pro své zajímavé redoxní vlastnosti a axiální chiralitu. Kombinace těchto vlastností může v budoucnu přinést zajímavé využití. Pro chirální separace DQ byly jako chirální selektory (CS) použity komerčně dostupné náhodně sulfatované α-, β-, a γ-cyklodextriny o vysokém stupni substituce (HS-α-CD, HS-β-CD, HS-γ-CD). Při použití všech uvedených CS bylo dosaženo velmi dobrého chirálního dělení. Separace enantiomerů na základní linii bylo dosaženo pro 82 %, 91 %, respektive 100 % analyzovaných derivátů DQ v přítomnosti HS-α-CD, HS- β-CD, respektive HS-γ-CD. Nejvyšších separačních účinností a rozlišení enantiomerů DQ bylo dosaženo při elektroforetické separaci v základním elektrolytu (BGE) obsahujícím 22 mmol/L NaOH, 35 mmol/L H3PO4 (pH 2,5) a 6 mmol/L HS-β-CD. Pomocí tří dostupných neracemických DQ byla provedena identifikace migračního pořadí jednotlivých M- a P-enantiomerů příslušných DQ. Metodou kapilární afinitní elektroforézy byly experimentálně zjištěny závislosti efektivní elektroforetické pohyblivosti enantiomerů DQ na koncentraci HS-α-CD, HS- β-CD, nebo HS-γ-CD v BGE. Efektivní pohyblivosti...
|
|
|
Stanovení komplexačních konstant metodou částečného plnění a analýzou průtokem způsobené disperze a jejich srovnání s hodnotami stanovenými metodou afinitní kapilární elektroforézy
Ansorge, Martin ; Ušelová, Kateřina (vedoucí práce) ; Křížek, Tomáš (oponent)
Ke stanovení komplexačních konstant modelového systému čtyř profenů (R-Flurbiprofen, S-Ibuprofen, S-Ketoprofen a S-Naproxen) komplexujících s β-cyklodextrinem byla využita metoda částečného plnění kapiláry (Patrial Filling method, PF) a analýza průtokem způsobené disperze (Flow Induced Dispersion Analysis, FIDA). Při využití metody částečného plnění, při které je jen část kapiláry naplněna selektorem a analyt tak musí migrovat nejprve zónou selektoru a následně zónou čistého základního elektrolytu (v obou zónách má rozdílnou pohyblivost), je sledována změna migračního času analytu v závislosti na délce zóny selektoru. Při analýze průtokem způsobené disperze, ve které je analyt protlačován kapilárou externím tlakem, je sledována míra disperze píku v závislosti na koncentraci selektoru v kapiláře. Průběh experimentů při PF metodě byl také teoreticky vyřešen za pomoci počítačového simulačního programu Simul 5 Complex. Hodnoty komplexačních konstant získané oběma metodami byly porovnány s hodnotami získanými běžně využívanou metodou afinitní kapilární elektroforézy (ACE). Porovnáním stanovených komplexačních konstant bylo zjištěno, že obě námi zkoumané metody poskytují srovnatelné výsledky s výsledky získanými metodou ACE.
|
|
|
Automatická analýza dat v kapilární zónové elektroforéze
Ördögová, Magda ; Dubský, Pavel (vedoucí práce) ; Heyda, Jan (oponent)
Vyhodnocování dat v kapilární zónové elektroforéze obvykle zahrnuje mnoho kroků, které vyžadují využití několika různých softwarů. Kromě vyhodnocení samotných elektroforeogramů je obvykle cílem získaná data dále zpracovávat, například fitováním vhodnou regresní funkcí za účelem získání fyzkálně-chemických parametrů separace (např. konstant stability komplexu analytu s přidaným komplexujícím činidlem). Důležitá je také znalost přesnosti takového vyhodnocení (tj. chyby se kterou byly parametry stanoveny). V rámci této práci byly implementovány nové části programu Eval, který původně sloužil pouze k vyhodnocování elektroforeogramů. Nově byla do programu přidána funkce automatického proložení píku analytu Haarhoff-van der Lindeho funkcí, která je řešením rovnice kontinuity v kapiláře při použití Diracovy funkce jako počáteční podmínky. Velice častým jevem v kapilární elektroforéze je použití kompletačních činidel za účelem zlepšení separace. Z fyzikálně-chemického hlediska nás zajímají parametry, které tuto komplexaci charakterizují. Proto byla do programu Eval přidána možnost fitovat získané závislosti mobility na koncentraci komplexující látky rovnicí rektangulární hyperboly a pro získané regresní parametry vykreslit profilové diagramy, ze kterých je možné odečíst konfidenční interval na libovolné...
|
|
|
Systémové píky v elektromigračních systémech s komplexujícími činidly
Dvořák, Martin ; Gaš, Bohuslav (vedoucí práce) ; Coufal, Pavel (oponent)
Kapilární zónová elektroforéza (CZE) je široce používaná analytická metoda. Výhodou CZE je, že je velmi dobře popsána teoreticky a existuje několik simulačních programů, na jejichž základě je možno předvídat výsledky elektroforetické separace, případně detailně studovat děje, které elektroforetickou separaci doprovázejí. CZE ale není jen účinnou analytickou metodou, ale často se využívá i k určování fyzikálně-chemických parametrů látek, jako jsou komplexační konstanty a elektroforetické mobility komplexních sloučenin. Mezi metody nejčastěji používané k určení komplexačních parametrů patří metoda afinitní kapilární elektroforézy (ACE). Její alternativou je pak vakantní afinitní kapilární elektroforéza (VACE). Zatímco u metody ACE je konstanta stability stanovena na základě vyhodnocení závislosti efektivní pohyblivosti analytu na složení základního elektrolytu (BGE), v případě metody VACE jsou k tomuto účelu využity systémové píky. Cílem této práce bylo posoudit správnost využití systémových píků v rámci metody VACE ke stanovení konstanty stability a porovnat různé přístupy jak správně interpretovat zakoncentrovávání komplexačního činidla v oblastech píků, a to jak pro metodu VACE, tak pro komplementární metodu ACE. Pro studium byly vybrány dva typy systémů. V prvním systému byl jako komplexační činidlo...
|
|
|
Stanovení konstant stability komplexů s nabitými cyklodextriny kapilární zónovou elektroforézou
Beneš, Martin ; Dubský, Pavel (oponent) ; Zusková, Iva (vedoucí práce)
Martin Beneš Stanovení konstant stability komplexů nabitých cyklodextrinů kapilární zónovou elektroforézou Abstrakt V rámci této diplomové práce byly určeny konstanty stability kationtového cyklodextrinu PABCD s neutrálními analyty. Veliká pozornost byla věnována faktorům, které tato stanovení metodou ACE ovlivňují. Bez ohledu na přístup ke stanovení samotných konstant se jeví jako vhodný a jednoduchý způsob nastavení průměrné teploty roztoku v kapiláře na požadovanou hodnotu 25řC snížením teploty chlazení kapiláry na základě sledování signálu vodivostního detektoru. Dále byl demonstrován vliv měnící se viskozity a iontové síly prostředí v důsledku přídavku PABCD do základního elektrolytu. Jako vhodná a jednoduchá korekce experimentálních dat na změnu viskozity prostředí se jeví korekce pomocí relativního viskozitního koeficientu prostředí, který je určen měřením viskozitního koeficientu přímo v separační kapiláře. Iontovou sílu prostředí můžeme zohlednit dvěma způsoby: provádět experimenty v systému s konstantní iontovou silou, nebo dodatečně určit závislost aktuální pohyblivosti nabitého cyklodextrinu na iontové síle prostředí a pomocí této naměřená data ze systému s proměnlivou iontovou silou korigovat. V případě, že se jedná o ionogenní ligandy, u nichž je příspěvek k iontové síle prostředí relativně...
|
host ::
RSS.